Letošní Běžkošum měl opravdu pestrý průběh:
Sjeli jsme se před Café Charlote v Železníé Rudě v pátek v 18 hod kde jsme do 19ti počkali na pana Kupsu, který nás mikrobusem převezl na start do Nového údolí.
První překvápko přišlo hned při vykládání lyží když mladí bratři Kozlové, Jakub a Adam s údivem zjistili, že si do mikrobusu přeložili jen hůlky a běžky zapomněli pod dekou v autě v ŽR. " Co teď" Pan Kupsa už má ten den za sebou 450 km a na dalších 180 už ho nikdo poslat nemůže ale po chvilce situaci zachraňuje a v sobotu v 8:30 přivezl klukům běžky od kamaráda ze Stožce. Aby trablům nebyl dost, Láďa se probouzí v sobotu s rozvíjející se chřipkou a tak se zúčastní jen nástupu a pak zklamaně putuje vlakem a autobusem zpět domů. Moc nám chyběl jak na trase tak u stolu se svými vtípky a srandičkami ale i jako mladší náčelník.
Sobotní etapa na Modravu se jela výborně- stopy upravené, mírný mráz, prakticky bezvětří.
Večer se saunou a pohodou hotelu Modrava.
V neděli ráno se probouzíme do sněhem zavalené Šumavy, 20-30 cm nového prašanu, stopy zcela zasypané, čeká nás prošlapávání a něco jako polární expedice. A vše vypadá jako v pohádce " Hrnečku vař"- sněžit má celý den.
Vyrážíme přesně v 9 a vždy po patnácti minutách se střídáme ve vedení a v prošlapávání stopy. Tempo klesá na 4km za hodinu. V 7 lidech to ale jde, na každého zbývá dostatek odpočinku a skluzu za před ním prošlapávajícími.
Trenér Jirka v 11:15 navrhuje a rozhoduje o změně trasy na schůdnější po cyklo trase 33, kopírující linii a hlavně přijatelný profil silnice do Železné Rudy.
Před 18 hod., utrmáceně ale radostně dorážíme již s čelovkami před Café Charlote kde si dáváme pizzu a super cukrářské dobroty.
Příští rok navrhujeme přeložit termín na přelom února a března - hodina navíc do padající tmy se může hodit.
Letošní Běžkošum měl opravdu pestrý průběh:
Sjeli jsme se před Café Charlote v Železníé Rudě v pátek v 18 hod kde jsme do 19ti počkali na pana Kupsu, který nás mikrobusem převezl na start do Nového údolí.
První překvápko přišlo hned při vykládání lyží když mladí bratři Kozlové, Jakub a Adam s údivem zjistili, že si do mikrobusu přeložili jen hůlky a běžky zapomněli pod dekou v autě v ŽR. " Co teď" Pan Kupsa už má ten den za sebou 450 km a na dalších 180 už ho nikdo poslat nemůže ale po chvilce situaci zachraňuje a v sobotu v 8:30 přivezl klukům běžky od kamaráda ze Stožce. Aby trablům nebyl dost, Láďa se probouzí v sobotu s rozvíjející se chřipkou a tak se zúčastní jen nástupu a pak zklamaně putuje vlakem a autobusem zpět domů. Moc nám chyběl jak na trase tak u stolu se svými vtípky a srandičkami ale i jako mladší náčelník.
Sobotní etapa na Modravu se jela výborně- stopy upravené, mírný mráz, prakticky bezvětří.
Večer se saunou a pohodou hotelu Modrava.
V neděli ráno se probouzíme do sněhem zavalené Šumavy, 20-30 cm nového prašanu, stopy zcela zasypané, čeká nás prošlapávání a něco jako polární expedice. A vše vypadá jako v pohádce " Hrnečku vař"- sněžit má celý den.
Vyrážíme přesně v 9 a vždy po patnácti minutách se střídáme ve vedení a v prošlapávání stopy. Tempo klesá na 4km za hodinu. V 7 lidech to ale jde, na každého zbývá dostatek odpočinku a skluzu za před ním prošlapávajícími.
Trenér Jirka v 11:15 navrhuje a rozhoduje o změně trasy na schůdnější po cyklo trase 33, kopírující linii a hlavně přijatelný profil silnice do Železné Rudy.
Před 18 hod., utrmáceně ale radostně dorážíme již s čelovkami před Café Charlote kde si dáváme pizzu a super cukrářské dobroty.
Příští rok navrhujeme přeložit termín na přelom února a března - hodina navíc do padající tmy se může hodit.