Trasa a program
První zahřívací etapa ze Štúrova na Santovku byla beze změn, vedla Pohronskou pahorkatinou. Druhá etapa vedla přes Banskou Štiavnici do obce Podhorie s luxusním ubytováním v Apartmány Podhorie. Další přejezd přes super vulkán Štiavnické pohoří bylo stoupání nečekaně náročné, ale po poměrně dobré cestě divokou přírodou s nádhernými výhledy. Kremnické pohoří a přejezd přes historické město Kremnica náročností ničím nezaostával za druhou etapou.
Ve snaze vyhnout se jízdě po cestě 1.tř do Turčianskych Teplic jsme volili jízdu po Banské cestě, stoupání bylo místy až 16%! Příjezdové cyklostezky do Turčianských Teplic nás mile překvapily. Turčianske Teplice i když všichni chválí jejich koupelné zázraky, na nás působily spíše socialistickým dojmem.
Další etapa přes Malou Fatru byla trochu expediční, protože nikdo z místních nám nepotvrdil možnost jejího přejetí na kole přes sedlo Maríková. Mapy.cz sice cestu ukazovaly, ale žádná cyklostezka tam značená nebyla. Kamarádi z HS nám řekli, že to možné je, a tak jsme to riskli. Přejezdem přes Valčianskou dolinu jsme pak zjistili proč. Závěr údolí byl soukromý pozemek se zákazem vjezdu včetně cyklistů. Naštěstí jsme nikoho nepotkali a tak nádherný ale těžký výstup s výhledy jsme zřejmě absolvovali jako prvopřejezd. Sjezd do Rajecké kotliny byl zpočátku technicky náročnější, ale dojezd od zámečku Kuněrád pohodový.
Po přejezdu Malé Fatry jsme si mysleli, Strážovské vrchy už budou jenom " brnkačka". Opak byl pravdou. Pro přejezd jsme zvolili cyklostezku značenou zeleně, což pro naši skupinu TK "B" bylo vzhledem k podloží velmi náročné. Prudké stoupání a sjezdy na neupravených kamenitých cestách se skalními schody bylo vhodné spíš pro cyklotrialisty a ne pro naložená treková kola.
Na Slovensku jsou značené cyklostezky dle obtížnosti od nejlehčích po nejobtížnější od červené, přes modrou, zelenou až po žlutou. Některé jsou sjízdné jen na elektrokolech.
Závěr : Cíl poznat a jezdit krásnou krajinou, koupat se denně v termálních pramenech, vidět památky, dobře jíst a spát jsme splnili na 100 %. Navíc jsme se všude setkali se vstřícnými lidmi, který byli vždy ochotni pomoct a popovídat si s námi.
Cykloslovensko 2024 aneb napříč Slovenskem po šesté
Původně se akce jmenovala od Dunaje k Tatrám. Start byl vždy ve Štúrově a cíl v Liptovském Mikuláši. Pokaždé však trasa měla změny. Letos jsme zvolili cíl v Půchově, z důvodu lepšího spojení a převozu kol do Prahy.
Trasa a program
První zahřívací etapa ze Štúrova na Santovku byla beze změn, vedla Pohronskou pahorkatinou. Druhá etapa vedla přes Banskou Štiavnici do obce Podhorie s luxusním ubytováním v Apartmány Podhorie. Další přejezd přes super vulkán Štiavnické pohoří bylo stoupání nečekaně náročné, ale po poměrně dobré cestě divokou přírodou s nádhernými výhledy. Kremnické pohoří a přejezd přes historické město Kremnica náročností ničím nezaostával za druhou etapou.
Ve snaze vyhnout se jízdě po cestě 1.tř do Turčianskych Teplic jsme volili jízdu po Banské cestě, stoupání bylo místy až 16%! Příjezdové cyklostezky do Turčianských Teplic nás mile překvapily. Turčianske Teplice i když všichni chválí jejich koupelné zázraky, na nás působily spíše socialistickým dojmem.
Další etapa přes Malou Fatru byla trochu expediční, protože nikdo z místních nám nepotvrdil možnost jejího přejetí na kole přes sedlo Maríková. Mapy.cz sice cestu ukazovaly, ale žádná cyklostezka tam značená nebyla. Kamarádi z HS nám řekli, že to možné je, a tak jsme to riskli. Přejezdem přes Valčianskou dolinu jsme pak zjistili proč. Závěr údolí byl soukromý pozemek se zákazem vjezdu včetně cyklistů. Naštěstí jsme nikoho nepotkali a tak nádherný ale těžký výstup s výhledy jsme zřejmě absolvovali jako prvopřejezd. Sjezd do Rajecké kotliny byl zpočátku technicky náročnější, ale dojezd od zámečku Kuněrád pohodový.
Po přejezdu Malé Fatry jsme si mysleli, Strážovské vrchy už budou jenom " brnkačka". Opak byl pravdou. Pro přejezd jsme zvolili cyklostezku značenou zeleně, což pro naši skupinu TK "B" bylo vzhledem k podloží velmi náročné. Prudké stoupání a sjezdy na neupravených kamenitých cestách se skalními schody bylo vhodné spíš pro cyklotrialisty a ne pro naložená treková kola.
Na Slovensku jsou značené cyklostezky dle obtížnosti od nejlehčích po nejobtížnější od červené, přes modrou, zelenou až po žlutou. Některé jsou sjízdné jen na elektrokolech.
Závěr : Cíl poznat a jezdit krásnou krajinou, koupat se denně v termálních pramenech, vidět památky, dobře jíst a spát jsme splnili na 100 %. Navíc jsme se všude setkali se vstřícnými lidmi, který byli vždy ochotni pomoct a popovídat si s námi.