Tradiční běžecká akce z Černého dolu až pod Sněžku…… Náročný je hned páteční večer, kde nás všechny čekala povinná párty v místní hospůdce. Popíjení minimálně do půlnoci – bez toho se na závod nelze ani nominovat.

V sobotu ráno přesun z Míru do Černého dolu na start a vybíháme. Do kopce. A pořád do kopce. A zase do kopce. 17 km do kopce….. Po večerním mejdanu se ti fakt chce běžet. Vítr a mlha jen malý bonus. Ondra s Liborem nasazují drsné tempo. Blanka se loudá kdesi za nimi a Miky s Dalim uzavírají tarzanskou reprezentaci.

Ač se to díky náročným klimatickým podmínkám zdálo skoro nemožné, do cíle postupně doběhli všichni a v sílícím vichru a dešti se postupně scházíme na Luční boudě v sauně a u guláše a Paroháče. Jenže nás čeká ještě náročná cesta zpět. Zkoušíme nový funkční model sezony – odpadkové pytle poslouží jako skvělá ochrana před drsnou nepřízní počasí – model dámské i pánské sukně i „bundy“ do větru si asi necháme na příští rok patentovat.

Hory nám stále ukazují svoji nadvládu, naštěstí si cestou můžeme trochu „odpočinout“ s ořechovicí a veselými borůvkami a pak už příjemně uzavřít celodenní akci při převzetí diplomů a závěrečném posezení s kamarády