Cyklopuťák začal u Dunaje v nadmořské výšce 105m nad mořem u mostu Márie Valérie, kterým jsme projeli do maďarského Ostrihomu. První “horská” prémie byl výšlap na ochoz Ostrihomské katedrály.Další cesta vedla málo frekventovanou cestou, úrodnou krajinou Pohronské pahorkatiny. Nebyla to žádná rovina a při teplotě 36°C docela makačka. Do cíle na Santovce jsme dorazili po dvou zastávkách. První - koupání v Hronu, druhá - konečně první pivo. Vystoupali jsme celkem 312 m. Večer jsme ještě stihli koupání v termální a minerální vodě místního koupaliště. Po slušném ubytování v ubytovně Matice Slovenské a ranním koupání v minerálce. jsme vyrazili polními cestami do obce Brhlovce, kde jsme si prohlédli skalné obydlí vytesané v tufových skalách. Další cesta nás vedla přes Bátovce, Jabloňovce do Dekýše, kde začalo pořádné stoupání na Počúvalianske jezero. Po náročném stoupání v terénu, kde jsme museli kola i tlačit bylo koupání v průzračné vodě tajchu úlevou. Pěší výstup na Sitno jsme pro horko a časový skluz vynechali. O to víc času jsme mohli věnovat prohlídce Banské Štiavnice. Pak nás čekal už jenom 20 km sjezd do údolí Hrona a ubytování v Kováčové. Opět jsme stíhali koupání v termálním koupališti. Paráda ! V noci bouřka, ráno zamračeno, po cestě do Banské Bystrice slabý déšť. V Bystrici jsme liják přečkali v obchodním centru s velmi dobrou snídaní. Čekala nás nejhorší část tour - jízda po frekventované silnici 1.třídy do Horního Jelence. Pak starou vojenskou cestou do sedla Šturec a náročný terénní sjezd do Liptovské Revúce. Po úžasných haluškách a pirohách s pravou bryndzou a 10 km sjezdem jsme opět začali stoupat do sedla pod Magurkou. Opět přes 1000 m.n.m. a pak závěrečný sjezd 20 km do Partizánské Ľupče. Kolem přehrady Liptovská Mara do Kvačian, a dál krásnou Kvačianskou dolinou. Hodně pěších turistů, ke kterým jsme se v náročném terénu museli přidat. Strmé stoupání s kamennými schody nám nedalo jinou šanci. Ve snaze překonat strmý terén. Věra přetrhla řetěz. Naštěstí to bylo téměř na vrcholu, a tak po rošádě kola s Pavlem dojela do Zuberce v pohodě. V Zuberci je šikovnej opravář a prodejce kol, který funguje i v neděli a tak, než se parta ubytovala v Hotely TatraWest, bylo kolo opraveno. Po krásných Roháčích jsme se vydali zpět na Liptov cestou 1. třídy, ale pěkně strmou.12 km stoupání opět do výšky přes 1000 m.n.m. Z Liptovských Matiašoviec po křížový cestě páne. do Liptovského Trnovca a kolem Tatralandie ( aquapark) přes Liptovský Mikuláš do Liptovského Jána na termální koupaliště. Úžasná termální a minerální voda. Aby jsme nejeli zpět do Mikuláše stejnou cestou, zvolili jsme tvrdý terénní sjezd do Závažné Poruby. Po nástupu do mezinárodního vlaku EC – Pendolíno jsme si mysleli, že naše putování Slovenskem skončilo. Nebylo tomu tak. Z vlaku nás vyhostili, protože naše lístky měly datum o měsíc dřív. Vzhledem k tomu ,že žádný další vlak už kola nebere, jsme byli nuceni cestovat do Prahy přes Bratislavu, kde jsme přespali u Pavlovi neteře a pokračovali ráno vlakem z Budapešti do Prahy. Tour de Slovakia jsme tedy skončili opět u Dunaje, prohlídkou rané Bratislavy. Celkem jsme najezdili přes 370 km.